20. dubna 2015

Modrá krev - Recenze

Autor: Thomas Brezina
Originál: Pia Princess
Rok vydání: 2015
Počet stran: 344
Nakladatelství: Fragment
Anotace: Viktorie odjíždí na jazykový prázdninový pobyt do Anglie. Snobská dcera jejích hostitelů se na první pohled tváří mile, ale svým přátelům ji líčí jako husičku, které čouhá sláma z bot. Viktorie se cítí osamělá a nešťastná. Vidí, že okolí o ni nestojí a dává jí to najevo.
Když se jí do ruky dostane starý deník, který si před více než sto lety psala princezna Philippa, vše se změní. Viktorie se ocitá v její kůži a začíná odhalovat strašlivé tajemství, které je v deníku ukryto. Zdá se jí to, nebo se skutečně přenesla do minulosti a stala se součástí jakéhosi ďábelského plánu?

Můj názor: Na Thomase Brezinu mám dobré vzpomínky už z dětství, když jsem byla mladší, často jsem si jeho knihy půjčovala v městské knihovně, a tak mám jeho jméno spojeno se spousty knihami. Přečetla jsem téměř všechny díly z Klubu Tygrů, Klubu záhad dokonce i celou sérii Klukům vstup zakázán. Když se jeho tři knihy (které se asi řadí k sobě) začaly vydávat znovu, upoutaly mne hlavně obálky. Kamarádka přečetla Kočičí Gen, a já jsem díky nakladatelství Fragment sáhla po Modré krvi. Jestli to byla chyba nebo ne se dozvíte, když budete číst dále.

Viktorie je z Německa, je praktikantkou v zoo v Rakousku, ale na prázdniny jede do Londýna k rodině Cooperových. Tato návštěva je pro jejího otce velmi důležitá, a tak tam Viktorie musí strávit několik týdnů. Poté co najde Philippiin deník, a začne ho číst, se do jejího příběhu vžívá a občas jí situace z deníku přijdou jakoby se jí právě děly v realitě. Po té co Viktorii začne pronásledovat tajemný psychopat, se příběh začíná rozjíždět, a vy nebudete vědět, na čem jste. Ke konci knihy už jsem si začínala tipovat, kdo by to mohl být. Ano tipla jsem si správně (a pokud to nechcete vědět, nedívejte se na databázi knih, je tam spoiler).

Viktorie mi jako hrdinka byla celkem sympatická, stejně tak princezna Philippa, kterou jsme poznávali pomocí zápisků z jejího deníku. Obzvlášť se mi líbilo, jak se Viktorie s Philipou vzájemně propojovaly, nebo spíš Viktorie se viděla v Philippě. Viktoriin přítel Ted mi přišel až moc takový tajemný, tajnůstkářský, na Viktoriině místě bych ho podezírala úplně stejně. Princ Alessandro mi byl sympatický, byl milý, občas velmi ztřeštěný, a tak jste nevěděli, co si máte myslet, ale přesto jsem o něm četla ráda (na to, že to psal T. Brezina, mě jednou informací o princi dost překvapil). Nathan byl celkem tajemný, ale svým způsobem zajímavý.

Thomas mě touto knihou velice překvapil, to o čem kniha byla jsem vůbec nečekala.. A to je velice dobře, jelikož mně to moc příjemně překvapilo! A Thomas mi tímto dokázal, že to není pouze autor dětských knihy, se kterými ho mám především spojeného. Za to jak se kniha vyvinula a celý její koncept jí musím dát plné hodnocení. A nesmím zapomenout, že kniha má moc pěkné grafické zpracování, jak obálku, tak začátky kapitol.

Ještě pár informací, kniha se řadí do série Dívčí tajemství. Tři knihy již vyšly v druhém vydání – Modrá krev (Princezna Viktorie), Kočičí gen (Kočičí holka), Dotek anděla (Dotek anděla). Musím říct, že ty novější obálky jsou fakt moc povedené!
Velice děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzní knihy, pořiďte si zde.
Hodnocení: 

Obálka:



Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
,

0 komentářů:

Okomentovat