26. května 2015

První mezi trapáky - Recenze

Autor: N. H. Kowitt
Originál: Take Me to Your Loser
Počet stran: 216
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Moba
Anotace: Danny Shine se snaží vyhnout rvačce v tělocvičně. Zamíří proto raději na informační schůzku ohledně volby nového předsedy třídy. Sice se nechá přemluvit k účasti ve volbách, ale ani za mák netouží uspět. Všichni přece dají svůj hlas skvělé Chantal, to je jasné! Jenže Chantal je nečekaně diskvalifikovaná a... Danny ji má zastoupit. Teď by se konečně mohl vyšvihnout a postavit do čela třídy. Zjišťuje však, že výhra s sebou někdy přináší i pěkné nepříjemnosti!

Můj názor: Série trapáků pokračuje, aneb Danny a čtvrtý díl je tu! Když jsem si tuto knihu vybírala, vůbec jsem nevěděla, jestli mě bude bavit, jelikož je to kniha určená pro děti, mile mě překvapila a jsem za to moc ráda! Trapáci mě bavili, je sice opravdu pro děti, ale bylo to příjemné sobotní odpoledne, čtení jsem si moc užila a krásně jsem si u něj odpočinula. Občas mělo chuť mé dětské já, popadnout pastelky a hned si všechny ty ilustrace uvnitř vybarvit. Samozřejmě jsem to neudělala.

Hlavní hrdina Danny byl celkem odvážný, zábavný a rozhodně mít takového kamaráda tak se nenudíte. Aby ho nezvolili do školní rady, snažil se vymyslet co nejhorší plán na kandidaturu a následné plány akcí pro školu, jenže čím šílenější tím víc se to dětem líbí, protože přiznejme si to.. Kdo by se chtěl učit? Zombie večírek nebo šílené divadlo by se mi taky líbilo. Z holek mi od začátku byla nejvíce sympatická Malibu, vlastně ani nevím proč. Chantal sice pomohla Dannymu, a někomu se může zdát že je protivná nebo moc akční, ale mě moc nevadila (jsem totiž stejně akční jako ona, i když v poslední době moc ne).

Kniha je psána velkými písmeny, které jsou na řádcích, celá kniha je nalinkovaná a na každé stránce nás doprovázejí krásné ilustrace, díky velkému písmu bych ji doporučila klidně jako jedno z prvních čtení pro děti. Zaručuju Vám, že se u ní alespoň párkrát zasmějete, momentálně se moc nesměju, ale Danny mě donutil se culit, usmívat a párkrát se fakt zasmát.

A teď ještě jedna obecná rada na konec, pokud je Vám smutno, nebo Vás nic nebaví, sáhněte po dětské knížce, protože lehký styl psaní pro děti Vás utěší, někdy i pobaví, případně si zavzpomínáte na starší časy.

Nakonec bych tedy knihu doporučila spíš dětem nebo ji pořiďte třeba mladšímu sourozenci, případně pokud máte depku nebo jste smutní/bez nálady tak jděte do ní. :) 



Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství MOBA, knihu si můžete zakoupit zde.
Hodnocení:
Obálka:





Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
,

0 komentářů:

Okomentovat