21. února 2016

Motýlí klub - Recenze

Autor: Jacqueline Wilson
Originál: The Butterfly Club
Počet stran: 296
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: BB/Art
Anotace: Ačkoli je Tina trojče, liší se od svých dvou sester skoro ve všem – i v tom, že v ničem není tak dobrá jako Phil a Maddie. Ty se však naštěstí o Tinu starají a pomáhají jí. Když ovšem dostanou novou třídní učitelku, slečnu Veselou, jsou od sebe poprvé odděleny. Tina se zděsí, když ji třídní posadí vedle zlé a škodolibé Selmy. Potom je však paní učitelka požádá, aby jí na školním pozemku pomohly vytvořit motýlí zahradu. Tina zjistí, že své sestry nepotřebuje v jednom kuse – a že Selma je mnohem zajímavější, než se na první pohled zdá. Příběh o přátelství, důvěře a o tom, jak je někdy těžké být sám sebou, z pera autorky bestsellerů pro děti a mládež Jacqueline Wilsonové je určen čtenářkám zhruba od sedmi do devíti let.

Můj názor: Ehm ano, všimli jste si správně, kniha je určená od 7 do 9 let. Sice jsme se o 7 let trošku sekli, ale já jsem si knihu vybrala hlavně kvůli autorce. S Jacqueline jsem se setkala poprvé již v 10 letech, ale i doteď mě její knihy stále baví a neomrzely mě. A potvrdilo se mi to i tentokrát. Pokud máte chuť na odlehčenou knihu, u které se usmějete, zavzpomínáte na dětství a budete se cítit šťastně, myslím, že můžete jít do jakékoliv knihy od Jacqueline.

Abych hned na začátku odpověděla, předpokládanou otázku - ano, kniha je opravdu psaná dětským stylem. Převažují jednoduché věty, je tam spousta obrázků, ale když má člověk na něco takového náladu, tak mu to prostě udělá radost. Sáhla jsem po knize v období před hospitalizací do nemocnice (zde právě jsem, zdravím všechny) a knihu jsem si neskutečně užila.
Kniha vypráví příběh o trojčatech Phill, Maddie a Tině, které právě nastupují do první třídy. Tina jakožto naše hlavní vypravovatelka, prožívá nejhorší postavení v této trojici. Narodila se ze všech sester nejmenší, musela jako miminko na operaci srdce a vypadá jako mladší sestra dvojčat. Sestry jsou zvyklé dělat všechno spolu, mít stejnou svačinu, dělat stejné činnosti, střídat se ve čtení a sedět vedle sebe. Ovšem s příchodem do školy se všechno mění, nemůžou už sedět spolu, ani číst, a přestávky už také netráví úplně společně.

Tina v první třídě zažívá spoustu nesnází s novou třídní učitelkou a spolužáky, najednou je oddělena od sester a jako nejmenší se musí naučit být samostatná. Myslím si, že kdyby nějaký dospělák tuto knihu četl dítěti v Tinině věku, mohlo by to tomu dítěti pomoc. Získalo by vědomí, že nikdy není samo a pokud by patřilo k těm „škůdcům“ tak by si naopak mohlo uvědomit, jak to vnímají ostatní děti. Pro starší je to vhodné ze stejných důvodů, protože jakékoliv šikanování a špatné pocity jsou nadčasové téma. A setkat se s ním můžeme kdykoliv.
Na závěr tedy jen zopakuju, že ano kniha je rozhodně v dětském stylu, ale pokud vám to nevadí tak jako mě tak si ji užijete. Já vzpomínala na svá dětská léta, má dušička se trochu zaradovala. Příběh mě rozhodně zahřál u srdce, i když tam bylo několik scén, kdy jsem chtěla Tinu „chránit“ před Selmou, ale to k tomu patří. Prostě soucítíme s knižními postavami. (Mimochodem už to nějaká nemoc?). Knihu jsem přečetla za 2 dny, po dlouhé době jsem si opravdu lehla a četla a četla. Možná proto, že už na mě působil ten nostalgický pocit z návrtu do nemocnice a dětství.
Za poskytnutí knížky k recenzi velice děkuji Katce z knihcentrum.cz, knihu si můžete zakoupit zde.

Hodnocení:

Obálka:



Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
, ,

0 komentářů:

Okomentovat