6. prosince 2016

Útěk do samoty - Recenze

Autor: Nicholas Sparks
Originál: The Rescue
Počet stran: 336
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Ikar
Anotace: Krásná Denisa žije jen pro svého syna, a když po matčině smrti zdědí starý dům se zahradou na kraji poklidného městečka, rozhodne se natrvalo odstěhovat z Atlanty. Práci učitelky beztak opustila a přátele ztratila, protože věnuje veškerý čas synovi. Kyle totiž potřebuje mimořádnou péči; ve svých pěti letech nedokáže pořádně mluvit a odborníci nad jeho poruchou bezradně krčí rameny. Prostředí Edentonu neprovdané ženě prospívá, i chlapec se tu postupně začleňuje mezi vrstevníky. Jednoho dne ale za bouřky dostane Denisino auto smyk. K havárii přijíždí dobrovolný hasič Taylor McAden; ještě netuší, že tato záchranná akce je jiná než ostatní a bude od něj vyžadovat mnohem víc než odvahu a neohroženost...

Můj názor: Vůbec nevím, kde mám s recenzí na tuto knihu začít. Od Nicholase Sparkse je to teprve druhá kniha, kterou jsem přečetla, přestože filmové adaptace jeho děl jsem viděla všechny. O autorovi je známo, že píše romantická díla, ve kterých se vždy vyskytne nějaká tragédie, která většině čtenářkám zlomí srdce.

Jak už to u Nicholase Sparkse bývá zvykem, hlavními postavami jsou zde muž a žena. Denisa má syna Kyla, který zde také hraje podstatnou roli, stejně jako jeho máma a nový muž v jejich životě. Kyle má už skoro pět, ale jeho řeč je stále velmi špatná a moc se nevyvíjí. Žádný z doktorů ovšem nedokáže určit jeho diagnózu. Denisa byla před Kylem pár let učitelkou ve škole, a tak má s výchovou náročného Kyla hodně trpělivosti. Hlavní mužská postava Taylor je muž středního věku, který žije v městečku Edenton už od narození. Díky svému otci, který zemřel při požáru, se Taylor stal dobrovolným hasičem v rodném městečku. Pro normální hasiče by v tak malém městě nebylo využití.

Když se Denisa po smrti své matky přestěhuje do Edentonu, po pár dnech dojde k bouři, která způsobí mnoho škod. Denisa havaruje se svým autem, zůstane v něm zaklíčená, ale to ještě není to nejhorší. Kyle se ztratí, její malý nemluvící chlapeček je pryč. V tomto bodě přichází na scénu Taylor, který najde Denisino auto a spolu s autem Denisu zakrvácenou a zaklíněnou uvnitř. Po přepravě do nemocnice matka stále postrádá svého syna, a tak všechny záchranné jednotky spouští pátrací akci. Omlouvám se, za to, že jsem nemohla prozradit více děje, ale pokud bych naťukla něco dalšího, mohli byste odhadnout, oč půjde a co se stane, a to já samozřejmě nechci.

Celou dobu jsem čekala na tu tragédii, kterou Nicholas do svých knih dává. Musím uznat, že mě až tak moc nezasáhla, jak jsem si před přečtením myslela. Ovšem postavu, které se věc týká, jsem si dost oblíbila. Je možné, že u knihy budete brečet, já to nemůžu posoudit, jelikož mám asi kamenné srdce a ještě nikdy mi u knihy neukápla slza. Musím ale říct, že nakonec se mi zakončení knihy moc líbilo a jsem s koncem spokojená, takže se příběhu vůbec nemusíte bát a vzhůru do něj!

Název knihy je docela příznačný. Kniha je opravdu o jistém typu samoty, o tom jak minulost může strašně moc ovlivnit to, jak se chováme či myslíme v budoucnosti. Někdo své problémy či starosti jednoduše řeší tak, že utíká pryč od všeho, uzavře se do sebe a samota mu dělá nejlépe. Musím se přiznat, že v tomto jsem Taylorovi moc rozuměla, jelikož se tak chovám taky. Mám ráda samotu, vyrostla jsem tak, je to pro mě přirozené a příjemné. I když mám stejně jako Taylor ráda společnost lidí, tak mi ta samota holt vyhovuje více.

Vůbec svého výběru nelituji, rozmýšlela jsem se dlouho co si od Sparkse přečíst a myslím, že jsem si vybrala dobře. Knihu doporučuji opravdu široké škále čtenářů. Těšila jsem se na čtení každým okamžikem, byla jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat, kdy už konečně nastane ten negativní zlom, který jsem zmiňovala před několika řádky.

Kniha je tedy tak akorát napínavá, samozřejmě také romantická, smutná i poučná. Zkrátka taková jaká je ideální kniha pro odpočinek, tedy alespoň pro mě. Každý můžeme samozřejmě odpočívat u něčeho jiného. Je mi jasné že ne každý má Sparkse rád. Říká se totiž, že je to něco jako John Green, a to myšleno v tom smyslu, že jejich knihy jsou stále o tom samém jen s jinými postavami a jinými okolnostmi.
Za poskytnutí knihy k recenzi velice děkuji e-shopu megaknihy.cz. Knihu si můžete zakoupit zde.
Hodnocení:

Obálka:



Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
,

2 komentáře:

  1. Tuhle knížku mám doma ještě v původním vydání. Patří k mým vůbec nejoblíbenějším. Obecně mám od Sparkse ráda ty méně známé a nezfilmované příběhy. Proto doporučuji i Osudovou zatáčku, pokud jsi ještě nečetla.

    OdpovědětVymazat