3. ledna 2017

Pěšky mezi buddhisty a komunisty - Recenze

Autor: Ladislav Zibura
Originál: Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Počet stran: 298
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: BizBooks
Anotace: Nešikovný mladý muž ujde 1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a v Číně. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje. Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám.

Názor Fildy: Ladislav Zibura je muž, který, dle mého často, neví, co dělá. Ale dělá to zatraceně dobře. S touto osobností jsem se setkal poprvé na začátku roku 2016 na přednášce o jeho cestě do Jeruzaléma. Nevíte-li, o koho jde, rád vám to osvětlím. Ladislav Zibura je velký milovník pand, zato se bojí psů. Zvláštní že? Jo, a taky dost chodí. Podnikl několik pěších poutí a o posledních dvou se rozhodl napsat knihu. Tato kniha není jeho prvotinou, jedna kniha mu totiž už u BizBooks vyšla. Dnes se budeme věnovat té druhé, tedy té o několikaměsíční cestě po Asii.

Osobně bych knihu nazval "Výpis myšlenkových pochodů Ladislava Zibury", protože přesně to podle mě kniha je. Nemá totiž jednolitý děj, je to soubor různorodých kapitol ze života dobrodruha cestovatele. Kapitoly na sebe většinou nenavazují. Proto je tento styl vyprávění vhodný pro někoho, kdo nemá tolik času, a nepamatuje si, co se stalo v předchozích kapitolách. A pokud je něco opravdu důležité, tak to autor neváhá připomenout.

V knize Ladislav vypráví o tom, co vše ho cestou potkává, a o tom co si myslí. Vyráží s jistou myšlenkou či kodexem, který si ale několikrát upraví dle situace. Dá vám hodně rad, které by se možná daly využít, pokud byste se ocitli ve stejné situaci jako on. A hlavně objektivně popíše lokalitu, ve které se zrovna nachází. Popíše ji podrobně od přírody, přes vzhled budov, až po myšlení a přístup tamních obyvatel. Díky tomuto jevu kniha působí velice přirozeně, uvěřitelně a pohodově. Přihodí se mu spousta nepříjemností, ale všechny vždy nějakým způsobem překoná, a snaží se nimi nezatěžovat. To vše nám podá na stříbrném tácu s pořádnou dávkou humoru, hlavně černého. Ladislavův humor je dobrý a vydařený, ovšem musíte ho pochopit. Není tedy určen pro každého.

Kniha je rozdělena do opravdu mnoha krátkých kapitol, které jsou často v podobě jednoho dne. Toto rozdělení knihy se mi jako nevelkému čtenáři celkem líbilo. V knize se vyskytuje spousta pojmů, myšlenek či přirovnání, kterým by většina z nás nemusela hned rozumět, ale vše je vždy předem nebo v pravou chvíli vysvětleno krásně označenými vysvětlivkami, které knihu proplétají.

Tuto knihu bych doporučil každému kdo má rád cestování, poznávání nových zemí a kultur, nebo se rád směje. Tato kniha vám dokáže zvednout náladu a je velice pozitivní, i když si samozvaný princ Ládínek tu a tam stěžuje na svou situaci, která nemusí být vždy ideální. Kniha je poutavá, upřímná, zajímavá, zábavná i poučná. Osobně jsem si ke knize našel jakýsi speciální vztah, jelikož jsem také podnikl pěší pouť, i když ne tak dlouhou. (pozn. Zašité: Díky bohu že ne tak dlouhou a na žádnou už nepůjdeš!) Knihu bych ohodnotil na stupnici, používané v Číně, pro turistické atrakce - AAAAA.

Pro vysvětlenou, tuto recenzi v základu sestrojil můj přítel Filip, který se tady na blogu už jednou objevil. Není to nějak velký čtenář, ale věděla jsem, že má Ladislava Ziburu rád, a tak jsem mu tuto knihu darovala. S recenzí a jejími úpravami mu trochu pomohla. Ale snažil se! :)
Obálka:


Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
, ,

0 komentářů:

Okomentovat