25. května 2017

Caraval - Recenze

Autor: Stephanie Garber
Originál: Caraval
Počet stran: 432
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Egmont
Anotace: Ať už jste o Caravalu slyšeli cokoli, určitě se to nevyrovná realitě. Je to víc než hra! Je to magie. Scarlett nikdy neopustila malý ostrov, na kterém žije se svou mladší sestrou Tellou a mocným a krutým otcem. Ten teď pro Scarlett chystá domluvenou svatbu a ona je přesvědčena, že její sen zažít Caraval - legendární magické představení, které se koná jen jednou za rok a v němž účinkuje publikum - zůstane nenaplněn. Právě letos však obdržela pro sebe i svou lehkovážnou sestru pozvánku, o níž tak dlouho snila. Ta s pomocí tajemného námořníka dostane Scarlett proti její vůli na ostrov, kde se Caraval koná… Jenže netrvá dlouho a vyjde najevo, že Tellu unesl sám tajemný organizátor hry Legenda a vítězem se stane ten, kdo ji najde jako první. Scarlett se na začátku dozvěděla, že všechno, co se během Caravalu stane, je jen propracované představení. Přesto se zaplete do hry plné lásky a magie, a ať už je Caraval skutečný, nebo ne, musí Tellu najít dříve, než uplyne pět nocí jeho trvání, jinak se spustí nebezpečný dominový efekt následků a svou milovanou sestru navždy ztratí.

Můj názor: Jaké to je, když odmala slýcháte vyprávění o magickém kočovném Caravalu, místu které dokáže nemožné? Lidé po celém světě touží po pozvánce na příští Caraval, každý chce spatřit jeho kouzla a iluze alespoň na jeden den. Nedílnou součástí celého magického vystoupení je jeho strůjce a vlastník - Mistr Legenda. Každého zajímá jediné, proč si Caraval své návštěvníky vybírá sám, kdo je Mistr Legenda a co to vlastně doopravdy je?

Kniha představuje úplně nový a jiný svět. Nacházíme se na Dobytém ostrově Trisda, který patří mezi pětici Dobytých ostrovů Poledníkového impéria. Místo měsíců se setkáváme s časovou jednotkou Pěstovacího období a příběh se odehrává v 57. roce elantinské dynastie. Před samotným začátkem Caravalu se děj přesouvá na neznámý a v mapách nezaznamenaný Legendův soukromý ostrov.

Hlavní hrdinka Scarlett je citlivá, odvážná, ochranitelská, zvědavá a vynalézavá mladá žena. Přestože je chytrá dokáže být naivní a skočit každému na špek. Věřte mi, ta naivita se přenese na každého čtenáře. Kniha je tak chytlavá a čtivě napsaná, že se do příběhu ponoříte raz dva a rázem sami nevíte, co je pravda a co je jen iluze. Jelikož je Caraval napsaný v první osobě, žijete příběh ve Scarlettiných očích, aniž byste si toho všimli.

Postava, kterou v této knize určitě nepřehlédnete, je Guvernér Marcello Dragna. Otec Scarlett a Donatelly Dragnových je velmi krutý zákeřný majetnický a arogantní člověk. Už od prvních vět, kdy se v knize tato postava objevuje, jsem ho nesnášela. Vychovává své dcery velmi tvrdou rukou, až se jeho přístupy nedají pochopit. Bije své dospělé dcery jakoby to byly jeho služebnice a trestá je, jak se mu zlíbí, což se mi vůbec nelíbilo. Nehledě na to, že už od začátku tají své dceři, koho si vlastně za pár dní má vzít za manžela. Marcello pro mě tedy už od začátku byl záporák a bezohledný ***** (zde si představte sprosté slovo). Scarlett je v podstatě po celou dobu Caravalu po boku Juliana, mladého námořníka a lháře. Donatellu poznáváme hlavně díky Scarlettiným vyprávěním a vzpomínkách, které na svou sestru má.

 „Cokoliv jste slyšeli o Caravalu, se vůbec nedá srovnávat se skutečností. Caraval je více než jen hra nebo představení. Je to ta nejmagičtější záležitost na světě.

Do čtení jsem šla s pocitem, že vlastně naprosto netuším, co mám od příběhu očekávat. Ačkoliv očekávání nemám ráda, prakticky jsem netušila o co v Caravalu půjde, tudíž jsem už od začátku byla jako na trní. A právě tato nevědomost mě neustále hnala ve čtení dál a dál. Musím se přiznat, že po dočtení jsem byla nadšená z toho, jak si autorka zahrávala s psychikou čtenáře a pocitem nejistoty a nevědomosti. Avšak jediná myšlenka, na kterou jsem po dočtení dokázala myslet, byla „Co to sakra bylo?!“.

Konec pro mě byl naprosto nervy drásající, protože proč sakra? Já chci vědět, co bylo dál! Příběh totiž skončí v momentě, kdy vám v hlavě běží asi milion primitivních i složitých otázek, a na všechny nutně potřebujete znát odpověď. Kdybych se vám svěřila s otázkami, byly by to spoilery, takže si Caraval prostě musíte přečíst.

Caraval je opravdu velmi zvláštní kniha, což také slibuje a ano je to pravda. Nikdy jsem nic podobného nečetla. Je to něco co si tak moc zahrává s vaší myslí, že nikdy nevíte, na čem jste. Je to realita nebo jen iluze? Magie Caravalu je mocná, ale následky všech rozhodnutí budou ponechány i při návratu do reality. Stále uvažuji nad tím, jak to skončilo a proč. Myslím si, že ohledně té nevědomosti a tajemnosti kolem příběhu se to podobá knize Ostrov lhářů (Host, 2015). Nevím, komu bych tento mindfu*k příběh měla doporučit. Nemusíte být milovníkem fantasy, protože tomu já moc neholduji a přesto se mi kniha líbila. Knihu bych zařadila mezi psychologické fantasy. Zkrátka pokud vás zaujala anotace, nebo popularita knihy, pusťte se do ní.
Za poskytnutí e-knihy k recenzi srdečně děkuji portálu ereading.cz. E-knihu si můžete zakoupit zde.
Hodnocení:
Obálka:


Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
, ,

4 komentáře:

  1. Dobrá recenze :-D Ale koukám, že to u tebe dopadlo dobře... Já nad knihou zatím jen uvažuji :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jak dočtu Temnou hmotu, jdu na Caraval! :)

    OdpovědětVymazat