4. listopadu 2017

Žena z kajuty č. 10 - Recenze

Autor: Ruth Ware
Originál: The Woman in Cabin 10
Počet stran: 368
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Leda
Anotace: Novinářka Lo Blacklocková, která píše do cestovatelských časopisů, právě dostala životní šanci: má se spolu s hrstkou cestujících z vyšší společnosti účastnit luxusní okružní plavby po norských fjordech. Soukromá jachta Polární záře se právě vydává na svou panenskou plavbu – obloha je modrá, moře klidné a hosté dobře naladěni. Noblesní kajuty, večeře ve velkém stylu, elegantní konverzace… Pohádka se však zvrhne v noční můru: Lo v polotmě zahlédne, jak někdo srazil s paluby do moře jakousi ženu. Novinářka je jediná, kdo incident viděl, a nikdo jí nevěří – vždyť nikdo z hostů nechybí! Lo se zoufale snaží zjistit, co se stalo, ale loď pluje dál, jako by o nic nešlo. Jenže něco je tu špatně, skrznaskrz špatně… Důmyslně vystavěný román, který připomíná vrcholná díla Agathy Christie, je plný překvapivých zvratů a mrazivých odhalení.
Hodnocení: 3/5
Můj názor: Hlavní hrdinka Laura (Lo) Blacklocková trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Což z ní dělá poměrně velmi podezřívavou a nedůvěryhodnou ženu, která jen stěží rozlišuje realitu od bludů. Jako novinářka by ovšem měla být objektivní a mít určitý nadhled, což tato žena rozhodně nesplňuje. Díky jejím halucinacím a klaustrofobii se může jevit jako nedůvěryhodná vypravěčka, kterou také je. Při čtení tudíž nemůžete věřit všemu. Velká část knihy se tak týká toho, zda kombinace alkoholu a antidepresiv mohla způsobit falešnou vzpomínku či představu o vraždě ženy z kajuty č.10.

Poslední dobou jsou knihy s těmito nedůvěryhodnými vypravěči stále častější a populárnější. Mnohdy je to velice zajímavé, ale pokud to autor dostatečně nepromyslí, jste akorát zmatení a nevíte, na čem jste - a já mám ráda, když vím, na čem jsem. Každopádně autorka si se zpracováním knihy poradila velmi slibně, avšak to nebylo to pravé ořechové. Zkrátka jsem od knihy očekávala něco jiného. Lo stále dokola všem opakuje, co a kde viděla, což mi přišlo zbytečné a knihu to akorát zbytečně prodlužovalo. Příběh jako takový měl docela slušný potenciál, ale zpracování a postavy mu ubraly na kvalitě.

Měla jsem poměrně velký problém se sžít a ztotožnit s hlavní postavou. Obecně mě novinářské postavy baví, avšak Lo působila zcela neprofesionálně a teoreticky její povolání nebylo pro příběh vůbec důležité. Souviselo s tím akorát to, jak se na výletní loď dostala. Jelikož se vůbec nechovala jako profesionální novinářka na služební cestě, ale celou dobu řešila pouze svůj problém s růžovo-zelenou řasenkou a všechno se točilo kolem jejich domněnek a obhajob duševní poruchy, nebyla mi moc sympatická. U Lo jsem zkrátka nenašla žádnou vlastnost, díky které bych si ji oblíbila.

V knize mi bylo velice nepříjemné a nesympatické používání vulgarismů. Slova jako „kurva“ a „do prdele“ se zde opakují poměrně často. Což možná dodává mluvě hlavní hrdinky na reálnosti, ale není to nic, bez čeho by se tato kniha neobešla. Myslím si, že v psané podobě by mě to možná bilo do očí, ale asi by mi to nevadilo tak moc, jako když jsem knihu poslouchala v audio verzi. Pokud vám vulgarismy v knihách baví, tak bych se do této knihy rozhodně nepouštěla.

Přestože mi v ukázce hlas Simony Postlerové příliš neseděl, v průběhu knihy jsem si na něj docela zvykla a byl mi sympatický a příjemně se poslouchal. Tento fakt také považuji za důležitý, jelikož nesedne-li mi hlas vypravěče, knihu si pak neužiju a nebaví mě ji poslouchat. Což už se mi bohužel také stalo.

Knihu bych doporučila lidem, kteří čtou thrillery a detektivky pouze okrajově, jelikož zkušený a náročnější čtenář by mohl být zbytečně zklamán. Kniha se poslouchala příjemně, plynula trochu pomaleji, ale byla jsem napnutá až do chvíle, než jsem odhalila konec. Za mě je tedy Žena z kajuty č.10 takovým průměrem, ale zaujme-li vás téma, zkuste to.
Za poskytnutí audioknihy k recenzi vděčím portálu Audiotéka.cz. Ženu z kajuty č.10 si můžete zakoupit zde, nebo si poslechnout ukázku zdarma.


Sdílejte:
Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This Share on Tumblr

Štítky článku:
, ,

4 komentáře:

  1. Dnes jsem dočetla. A docela zklamání teda :D

    OdpovědětVymazat
  2. Já audioknihám neholduji vůbec, musím se přiznat, ale já jsem takový moc velký klasik. Nejsem schopná přijmout ani čtečku. :D
    Každopádně tuhle knihu mám v plánu si v budoucnu přečíst, ale seznam knih co přečíst chci je obrovský, takže to bdue až někdy za dýl. :D Ale trochu s epodle recenze bojím, že z ní také nebudu úplně odvařená :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já čtečku také nemám, vadí mi to že je malá a černobílá. Ovšem eknihy teda miluju, čtu v tabletu a je to rozhodně pohodlné a také se mi tímto způsobem čte rychleji :)

      Vymazat